Když začne kyčelní kloub zlobit, nejde jen o drobnost. Najednou je bolavé vstát z postele, projít pár kroků nebo si jen sednout do auta. Zní to jako horor, ale právě tak vypadá život s narušenou funkcí jednoho z nejdůležitějších kloubů v těle. Častěji, než bychom čekali, může jít o víc než únavu či přetížení – někdy jde o první známku artrózy, vrozených vad nebo třeba jen o následek špatného držení těla. V Česku se podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky léčí s onemocněním kyčle přes 400 tisíc lidí ročně a kolem 13 tisíc z nich čeká na totální endoprotézu kyčle. Říkat si "mě to nepostihne" je trošku naivní. Chytrý je spíš sledovat jasné signály a reagovat včas.
Jaké bolesti a příznaky značí špatný kyčelní kloub
Představte si ten moment, kdy cítíte při chůzi zvláštní tah nebo bolest, která vystřeluje do třísla nebo stehna. Právě tak vypadá začátek problémů s kyčelním kloubem. Když kloub přestává správně fungovat, nejčastěji si toho všimnete podle dvou věcí: bolesti a omezeného rozsahu pohybu. Ta bolest není vždy stejná – občas se hlásí jen ráno, někdy se ozývá po zátěži, jindy i při úplném klidu v noci. V horším stádiu se člověk probouzí často právě kvůli bolesti.
Bolest kyčle se může lišit rozsahem i místem. Někdo ji cítí v oblasti třísla, jiný v hýždích nebo na vnější straně stehna. Velmi často bolest vystřeluje až ke koleni. A to mate – spousta lidí si myslí, že je zlobí koleno, přitom celé jádro problému leží v kyčli. Zákeřné je, že dlouho je bolest vlastně snesitelná a člověk ji přisuzuje třeba špatnému sezení nebo únavě. Postupně se ale přidává tuhnutí, zkrácení svalů kolem kyčle a nepříjemné "lupání" nebo dokonce pocit nestability v kloubu.
Mezi další příznaky patří i změna chůze – typická je takzvaná kulhání, kdy se člověk podvědomě snaží vyhnout zatížení bolavé kyčle. Samozřejmě, že se to časem projeví i na celé kostře. Začne bolet záda, bedra, někdy i druhá kyčel. Menší rozsah pohybu, obtížné ohýbání a obouvání ponožek jsou typické zejména u artrózy druhého a třetího stupně. Někdy se objeví i otok nebo citlivost na dotek v oblasti kyčelního kloubu. Špatný kyčelní kloub dokáže zamotat hlavu i zkušenému ortopedovi, protože jeho příznaky jsou často nenápadné a navenek můžou vypadat jako obyčejná únava nebo "vylomená záda".
| Příznak | Kde se projevuje | Kdy vzniká |
|---|---|---|
| Bolest v třísle, vystřelující do stehna | Tříslo, stehno | Při chůzi, po zátěži |
| Kulhání | Během chůze | Trvale při větším poškození |
| Tuhnutí kloubu | Kyčelní oblast | Po ránu, po delším sezení |
| Snížený rozsah pohybu | Celá kyčel | Postupný vývoj |
| Bolest v noci | Kyčel, záda | Při těžší artróze |
Příčiny a rizika poškození kyčelního kloubu
Kyčel patří k nejzatíženějším částem těla. Při každém kroku nese váhu celého těla a navíc rozptyluje síly při běhu, skákání i obyčejném vstávání ze židle. Nejčastější příčinou potíží je opotřebení – konkrétně artróza, která v Česku trápí až 12 % dospělé populace starší 45 let. Kolik z nás si může říct, že nikdy v životě neujde stovky tisíc kroků? Právě tahle životní rutina dokáže kloub postupně "ohlodat". Přidejte k tomu nadváhu (každý kilo navíc je doslova peklo navíc pro kloub), sedavou práci, špatnou obuv a rázem máme vysvětlení, proč kyčle bolí stále mladší lidi.
Kromě vrozených vad nebo úrazů jsou velkým rizikem různé záněty, infekce a samozřejmě chronické přetěžování. Záludné mohou být i genetické sklony – jestli měl někdo z rodiny kyčel "odepsanou" už po padesátce, je vyšší šance, že se to dotkne i vás. Zásadní vliv má také hormonální změna u žen po menopauze, kdy mizí ochranný efekt estrogenů na kloubní chrupavku. S tím souvisí i fakt, že více trpí ženy.
Že si tělo zvykne na špatný pohyb je známý jev: když dlouhodobě sedíme v "křivém" stylu, přetěžujeme jednu stranu, svaly ochabnou a kloub začne být náchylnější k opotřebení. Roli hraje i sport. Zatímco rozumný pohyb chrání, přílišné běhání bez kompenzace nebo jednostranná zátěž při sportech jako tenis mohou kyčle poškodit. Překvapivě, moderní studie dokazují, že i lidé bez enormní zátěže mohou mít poškozenou chrupavku, působením mikroúrazů během "běžného" života.
Mezi méně časté, ale nebezpečné příčiny patří osteonekróza (odumření hlavičky kyčelní kosti z důvodu nedokrvení). První projevy bývají zaměnitelné s obyčejným namožením, což často vede k prodlení v léčbě. Pozor také na revmatické onemocnění, u kterého se bolest projevuje v mladším věku a postupuje rychleji. Když člověk nemoc podcení v začátcích, léčba už bývá opravdu složitější a někdy vede k nutnosti totální endoprotézy.
| Rizikový faktor | Popis |
|---|---|
| Nadváha | Zvyšuje tlak na kloub až o 300 % při chůzi |
| Genetika | Výskyt artrózy v rodině zvyšuje riziko 2-4x |
| Věk | S věkem se snižuje kvalita chrupavky |
| Úrazy | Dlouhodobý dopad i po několika letech |
| Fyzická neaktivita | Svaly ochabují, kloub je náchylnější |
Jak rozpoznat rozdíl mezi běžnou bolestí a onemocněním kyčle
Kdo někdy po běžném sportu neměl "natažený sval" v oblasti kyčle nebo zvláštní ztuhlost, že? Rozpoznat, kdy už nejde o obyčejnou únavu, někdy není snadné. Jestliže bolest ustupuje po odpočinku, obvykle nejde o vážný problém. Signál k ostražitosti je, pokud bolest neustupuje, spíš se zhoršuje a začíná omezovat běžné činnosti.
Praktickou pomůckou je, že "špatný kyčelní kloub" o sobě dává vědět hlavně ráno nebo po dlouhém sezení – typická je tzv. startovací bolest nebo ztuhlost. Ta většinou během pár minut povolí. Při vážnějším poškození kloubu ale začíná bolest i v klidu, při úplně obyčejném ležení na boku nebo v noci. Tohle je moment, kdy už byste návštěvu ortopeda neměli odkládat, protože může jít o nevratné změny chrupavky.
Na co si dát pozor? Kromě intenzity a doby trvání bolesti je důležité sledovat i další známky – změna tvaru kloubu, otok, zčervenání nebo viditelná "vyboulení" nejsou normální jevy. Nebezpečné je i pocit vyskočení, lupání nebo nestabilita, při které máte strach došlápnout. U starších osob je rizikem i pád či zlomenina, právě kvůli nestabilitě nebo zhoršené funkci kloubu.
Někdy se potíže kyčlí zaměňují za tzv. úponové bolesti (bolest úponu stehna nebo zánět šlachy). Ty ale obvykle ustupují během dní až týdnů a nezhoršují se při klidovém režimu. Občas je těžké rozlišit, jestli jde o problém s kyčelním kloubem přímo, nebo "jen" o přetížení stehenních svalů, kříže nebo bederní páteře. Pomáhá srovnávat vývoj příznaků. Pokud je bolest dlouhodobá, neodeznívá a omezuje běžný život, je potřeba jít na vyšetření. Jasněji ukáže rentgen nebo magnetická rezonance, kde je vidět stav chrupavky, případné výrůstky nebo zánětlivé změny.
| Projev | Únava / Přetížení | Vážné onemocnění kyčle |
|---|---|---|
| Bolest po námaze | Odezní po odpočinku | Přetrvává, zhoršuje se |
| Ztuhlost ráno | Krátkodobá (do 10 min) | Dlouhodobá, zhoršující |
| Rozsah pohybu | Nezměněný | Omezující, zhoršený |
| Kulhání | Jen extrémně | Časté, stálejší |
Co pomáhá, prevence a kdy hledat pomoc
Nikdo nechce skončit u výměny kloubu, přitom spousta potíží se dá zachytit včas. Zásadní je vědět, jak své kyčle chránit. Pro běžné lidi platí tři pravidla: nepřetěžovat, posilovat svaly kolem kyčle a udržovat zdravou váhu. Sedavá práce spojená s leností je zabiják zdravých kyčlí. Ze zajímavých studií vyplývá, že posílení stabilizačních svalů pánevního dna nebo pravidelné cvičení "švihových" pohybů (typ chůze s větším rozsahem kyčle, např. nordic walking) oddaluje nástup artrózy až o 3-5 let.
Pohyb při začínajících potížích by měl být pravidelný, ale ne bolestivý. Skvělá je jízda na kole, plavání, krátké procházky do kopce. Naopak běhání bez rozcvičení nebo prudké sporty (fotbal, tenis) jsou rizikové. Fyzioterapeut může sestavit cvičební plan přesně na míru. Důležité je cviky opravdu pravidelně cvičit. Správná obuv je také hodně podceňovaná – existují speciální ortopedické vložky, které snižují zátěž na kyčli při chůzi. Pozor si dávejte na tvrdý povrch a dlouhé stání.
Prevence gynekologických a urologických zánětů je taky důležitá – infekce z těchto oblastí se často šíří právě do kyčelního kloubu. U lidí se sklony ke zvýšené citlivosti kyčlí během zimního období pomáhá teplé oblečení a pohyb. Moderní medicína nabízí i "maziva" (viskosuplementace) injekčně do kloubu, která pomáhají chrupavku zvlhčit a prodloužit její životnost až o několik let. Největším pomocníkem jsou ale stále nosiče vaší vlastní váhy – tedy vaše svaly.
Neignorujte signály, tělo vám je dává právem. Když bolest kyčle trvá déle než tři týdny, omezuje běžný denní režim, nebo se přidává otok, teplota nebo zhoršená schopnost pohybu, je čas na ortopeda. Pokud přece jen dojde na nutnost operace, věřte, že moderní endoprotézy kyčlí umožňují návrat k normálnímu životu ve více než 90 % případů – při správné následné péči. Můžete si taky ušetřit spoustu trápení, pokud se ke kloubu budete chovat "jako ke špičkovému stroji", tedy s trochou úcty a pravidelnou údržbou.
Pro některé je překvapivé, že existuje i psychologický faktor – dlouhodobá bolest kyčle ovlivňuje náladu, spánek a celkově chuť se hýbat. Kombinace vhodné terapie, změny stylu života a včasného řešení obtíží pomáhá nejen tělu, ale i psychice. Dlouhá ignorace signálu vede k začarovanému kruhu – čím méně se hýbeme, tím víc kloub tuhne. Lepší je začít hned, kloub dostat do pohybu a nečekat, až se "ozve naplno". Zdravá kyčel je v pohybu – ať už je vám dvacet nebo šedesát.